Konec 14leté éry. Británie se zřejmě probudí do drtivého vítězství labouristů

Velká Británie se připravuje na rozhodující den, kdy budou voliči dost možná vybírat svého nového lídra. Dosavadní premiér a šéf Konzervativní strany Rishi Sunak totiž na čtvrtek vyhlásil předčasné volby, průzkumy ale po 14 letech a pěti různých premiérech toryů zcela jasně přisuzují vítězství opozičním labouristům. Zda se příštím ministerským předsedou stane jejich předseda Keir Starmer a jak moc uspěje se svým novým projektem tvář brexitu Nigel Farage, bude jasnější okolo dnešní půlnoci. Zcela pak v pátek ráno.

Volební místnosti budou otevřeny od 7 do 22 hodin, jak uvádí Daily Telegraph. Po uzavření hlasování budou hlavní kandidáti netrpělivě čekat na výsledky z 650 volebních okrsků. Exit polly se očekávají ve 23 hodin našeho času.

Průzkumy veřejného mínění předpovídají výrazné vítězství labouristů, kteří by mohli získat rekordní většinu podobnou té, kterou dosáhl Tony Blair v roce 1997. Výsledky z prvních okrsků by měly začít přicházet kolem půl dvanácté večer. Většina výsledků se očekává v pátek v časných ranních hodinách, přičemž poslední volební okrsky by měly oznámit své vítězné kandidáty do 6:30 ráno.

Labouristé v kampani vsadili na jednoduché a přímé poselství „změny“ a oživení stagnující ekonomiky. Starmer zdůraznil, že prioritou jeho strany je tvorba bohatství a ekonomický růst, což je podle něj klíčové pro zlepšení životní úrovně v zemi. Na druhé straně konzervativní strana, která vládne již 14 let, se snaží přesvědčit voliče, že jsou schopni dosáhnout obratu k hospodářskému růstu a prosperity pro všechny.

Konzervativci se snaží varovat před „supervětšinou“ labouristů. Podle BBC se tento termín objevil ve 480 samostatných reklamách konzervativců na Facebooku a Instagramu. Nicméně, jak uvádí BBC, slovní spojení „supervětšina“ nemá žádný konkrétní význam v britském parlamentním kontextu. Institut pro vládu zdůrazňuje, že mezi většinou 80 a 200 křesel je jen malý rozdíl.

Volební modely předpovídají labouristům nejen vítězství, ale také rekordní většinu na úrovni okolo 450 z celkových 650 mandátů. To by znamenalo, že konzervativci by mohli zažít nejhorší porážku za posledních několik desetiletí. Podle některých modelů by dokonce konzervativci nemuseli být hlavní opoziční silou v Dolní sněmovně, což by byla role, kterou by převzali Liberální demokraté.

V roce 2019 přišlo první vyhlášení ve 23:27, kdy Newcastle oznámil vítězství kandidáta labouristů Chi Onwuraha. Rekord v nejčasnějším vyhlášení drží Sunderland South z roku 2001, kdy byly výsledky oznámeny ve 22:43. Tento rok by mohl přinést podobně dramatické okamžiky.

Výsledky voleb by mohly znamenat zásadní změny v politickém směřování země. Vítězství labouristů by pravděpodobně přineslo větší důraz na ekologickou politiku a snahu o oživení ekonomiky prostřednictvím různých reforem. Nicméně, jak uvádí BBC, Starmerův program obsahuje poměrně málo konkrétních opatření, která by povzbudila podniky k investicím.

Starmer, který vede labouristy od roku 2020, je někdejší prokurátor pocházející z rodiny zdravotní sestry a řemeslníka. Prezentuje se jako seriózní politik, který ukončí „chaos“ provázející vládu konzervativců. Mnozí pozorovatelé jej však vidí jako nudného a nevýrazného. Přesto má šanci na historické volební vítězství, i když jeho osobní popularita tomu příliš neodpovídá.

Politická scéna ve Velké Británii se tím tak pravděpodobně dramaticky změní. Konzervativní strana by mohla zažít období vnitřních zmatků a restrukturalizace, zatímco labouristé by měli příležitost prosadit svůj program a snahu o oživení ekonomiky.

Ekonomické a politické krize posledních let, včetně pandemie covidu-19 a nárůstu životních nákladů v důsledku ruské agrese na Ukrajině, měly výrazný dopad na britskou ekonomiku. Podle výzkumného ústavu Institute for Fiscal Studies růst britské ekonomiky za dobu vlády konzervativců zaostával za členy Evropské unie a Spojenými státy.

Labouristé se chtějí pokusit dojednat bližší partnerství s Evropskou unií, což je téma, které dominovalo posledním parlamentním volbám. Brexit, který přinesl konzervativcům silnou většinu v Dolní sněmovně před pěti lety, nyní v kampani téměř nefiguruje.

Velký finiš

Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy, kteří naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.

Labouristé chtějí dosáhnout co nejvýraznější většiny a proto i poslední den kampaně přesvědčují voliče, že pouze hlas pro ně je zárukou změny. Podle agentury Reuters koordinátor jejich kampaně Pat McFadden uvedl, aby voliči nezapomínali na ekonomický chaos, za který Britové stále ještě platí.

Premiér Rishi Sunak v posledních dvou dnech kampaně navštívil farmáře, distribuční sklad potravin a supermarket, aby přesvědčil voliče, že obrat k hospodářskému růstu a prosperitě již nastal. Britská média se shodují, že závěr kampaně výsledek voleb těžko zvrátí a že v zemi po čtvrtečním hlasování nastane střídání u moci.

Někteří komentátoři uvádí, že ústředním rysem končící kampaně je silná nedůvěra k politikům obecně. Šéf sociologické agentury More in Common Luke Tryl v nedávném podcastu uvedl, že voliči v rozhovorech nedávají najevo jen obvyklou míru apatie a cynismu. „Tentokrát je to pocit marnosti, je to pocit, že nikdo nic nezlepší, protože politici na to nemají… nemohou přinést změnu, tak moc je Británie rozbitá,“ řekl Tryl.

Z toho může těžit strana Reform UK, kterou před minulými volbami založil jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage. Strana se v průzkumech dotahuje na konzervativce a slaví úspěch s poselstvím, že mezi dvěma dominantními stranami ve skutečnosti není zásadní rozdíl. Voliče láká na sliby o omezení imigrace, snižování daní nebo odvolání cíle dosáhnout „čisté nuly“ v emisích tzv. skleníkových plynů.