O křeslo přišla expremiérka Trussová. Ve sněmovně bude neoblíbený Corbyn a poprvé i Farage

Opoziční Labouristická strana drtivě vyhrála volby ve Velké Británii a po 14 letech vystřídá ve vládě konzervativce. Ti sklízí frustraci Britů ze stavu země a utrpěli nejhorší porážku v dějinách strany, což odnesla například expremiérka Liz Trussová, která se stala první bývalou šéfkou vlády po více než sto letech, která neobhájila mandát. Poslanecký mandát naopak získal neoblíbený bývalý šéf labouristů Jeremy Corbyn a poprvé také Nigel Farage.

Výsledek voleb je podle britských médií dán především znechucením voličů z vládní Konzervativní strany a pro vítěze přináší i varovné signály. „Příběhem těchto voleb je neúprosné odhodlání elektorátu vykopnout konzervativce,“ napsal například hlavní politický zpravodaj veřejnoprávní BBC Chris Mason. „Labouristé vyhráli, protože toryové prohráli,“ shrnuje vývoj Daniel Finkelstein v listu The Times.

Jednou z obětí obrovského neúspěchu konzervativců je bývalá premiérka Liz Trussová, která strávila ve funkci pouhých 49 dní. Jedná se tak o první bývalou premiérku, která své křeslo neobhájila, po více než sto letech. BBC si také všimla, že toryové prohráli ve všech obvodech svých někdejších premiérů od roku 2010, s výjimkou toho současného Rishiho Sunaka. Přišli o křesla, kde v minulosti Britové zvolili Davida Camerona, Theresu Mayovou, Borise Johnsona i zmíněnou Trussovou. Tamní kandidáty porazili liberální demokraté nebo labouristé.

Komentář: Britští konzervativci na kapačkách

O poslanecký mandát přišel podle agentury Reuters ministr obrany Grant Shapps, šéfka resortu školství Gillian Keeganová, ministryně kultury Lucy Frazerová, ministryně pro vědu, inovace a technologie Michelle Donelanová nebo ministr spravedlnosti Alex Chalk.

Naopak svůj mandát obhájil nepopulární bývalý šéf labouristů Jeremy Corbyn, proti jehož vedení strany se v kampani vymezoval i nynější lídr strany a nastávající premiér Keir Starmer. Corbyn, který opustil vedení stany po debaklu v minulých parlamentních volbách, kandidoval ve svém londýnském obvodě jako nezávislý.

Podcast: Elektroauta v Praze ztratí výhody parkování, nejhorší je nejistota, dobré auto stojí už 320 tisíc, říká Peleška

Poprvé ve své kariéře získal poslanecký mandát také jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, který do voleb vedl svou stranu Reform UK. Předvolební průzkumy dávaly straně šanci na to získat větší procento hlasů než konzervativci, nicméně většinový systém, kterým se v Británii volí, nehrál Farageovi do karet. I proto tak strana získala podle dosavadních výsledků pouze čtyři mandáty, navzdory zisku zhruba 15 procent hlasů. Farageův úspěch dokládá mimo jiné i to, že Reform UK byla podle dostupných informací v téměř stovce okrsků na druhém místě – tedy předskočila buď konzervativce nebo labouristy.

Historického úspěchu dosáhli ve volbách Liberální demokraté pod vedením Edwarda Daveyho, kteří budou mít k dispozici nejméně 70 křesel. Celkově se podle statistik jedná o volby, v nichž třetí strany (tedy mimo labouristů a konzervativců) získaly největší počet hlasů v historii.

Web Politico v analýze poukazuje i na vzestup protestní strany Reform UK, historický úspěch Liberálních demokratů a porážky, které labouristé utrpěli v několika obvodech od kandidátů podporujících Palestinu. Tyto dílčí zápletky podle článku „ukazují složitější výsledek a více roztříštěnou zemi, než by naznačovala parlamentní většina“.